ZPĚT na seznam článků

Péče o duševní zdraví

29.4.2005 Český rozhlas 6
Relace: Studio STOP

Moderátor Jarmila Balážová
Hosté: Milada Emmerová, Barbora Wenigová

Moderátor (Jarmila Balážová):
Ano, inventura Studia Stop tradičně každý pátek touto dobou od mikrofonu zdraví Jarmila Balážová. Pojďme k dalšímu tématu. Středeční Studio stop reagovalo na seminář s názvem plnění závazků ministryně zdravotnictví v oblasti péče o duševní zdraví. Ten byl pořádaný 21. dubna a konaný v rámci projektu změna zaměřena na redukci stigmatu duševních chorob. V lednu 2005 v Helsinkách podepsala ministryně zdravotnictví Milada Emmerová deklaraci o duševním zdraví pro Evropu, která byla iniciována Světovou zdravotnickou organizací, ve které se mimo ji zavazuje k plnění těchto bodů v oblasti péče o duševní zdraví. Blíže Terezie Jirásková.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Vyloučit stigma a diskriminaci a prosazovat zařazení jedinců s psychickými problémy do společnosti prohlubováním odpovídajícího povědomí veřejnosti a zmocněním ohrožených jedinců, přezkoumat a v případě potřeby zavést legislativu na podporu rovných příležitostí nebo boje proti diskriminaci, zabývat se prevencí sebevražd a příčinami škodlivého stresu, násilí, deprese, úzkosti a alkoholismu a ostatních poruch z užívání návykových látek, rozvíjet komunitní služby, aby nahradily ústavní péči o jedince s vážnými psychickými problémy, dále prosazovat opatření ke skoncování s nehumánní a ponižující péčí a zajistit pro duševní zdraví dostatečné zdroje s uvážením zátěže nákladů na nemoc a investovat do duševního zdraví identifikovatelnou část celkových výdajů na zdraví, aby se dosáhly parity investic do ostatních oblastí zdraví. A poslední bod, zadat výzkum v případech, kdy znalosti nebo technika nepostačují a šířit dále získané výsledky. Tolik tedy výběr z dokumentu.

Moderátor (Jarmila Balážová):
Jak říká Terezie Jirásková a právě ona se ministryně zdravotnictví Milady Emmerové ptala na to, proč deklaraci o duševním zdraví pro Evropu letos v lednu v Helsinkách podepsala.

Host (Milada Emmerová):
No já jsem to podepsala z toho důvodu, že příspěvky, který tam zazněly byly velice pozoruhodný a vlastně jsem si zkonfrontovala ty skutečnosti, který jsem tam slyšela se situací v České republice a musím říct, že i u nás je problematika duševního zdraví na pořadu dne. Přibývá psychiatrických nemocných, stoupá tím i pracovní neschopnost, a to samozřejmě nenahrává dobrým hospodářským výsledkům, i když ty jsou, to je nepochybné, že došlo k výraznému zlepšení. Musíme se snažit, aby duševní zdraví společnosti zůstávalo zachováno.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Z jakého důvodu se v ohledu naplňování té listiny zatím nic viditelného u nás nepodniklo?

Host (Milada Emmerová):
Ono to není vidět. Samozřejmě tyhlety věci se musí zohledňovat průběžně. De facto s každým přijatým zákonem bychom měli zvažovat, jaké to může mít dopady na duševní zdraví. A v tomhle ohledu musím říct, že současná vláda i minulá, to znamená vláda tedy pod gescí Sociální demokracie, na tyhlety faktory tedy přihlíží. Například když vemu aktivity Ministerstva práce a sociálních věcí, tam je to naprosto zřetelné, že tam je na zřeteli prospěch všech občanů nebo aspoň přijatelný život a přijatelná životní úroveň, péče o nezaměstnané, ať už tedy bychom vzali tu pasivní stránku, to znamená příspěvky u nezaměstnaných finanční, anebo aktivní politika zaměstnanosti, to všechno jsou kroky, které vedou k tomu, aby se nenarušoval, jak už jsem říkala, onen sociální smír. Takže tohleto je ve vládní politice obsaženo, v každém jejím kroku a samozřejmě samostatně vyhranit jako zákon o duševním zdraví nelze. Musí to skutečně se prolínat všemi resorty péče o duševní zdraví.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Jak budete dále konkrétně postupovat, aby se jednotlivé body, ke kterým jste se v té listině zavázala, uskutečňovali?

Host (Milada Emmerová):
Co se týká medicínského zajištění o nemocné, kteří již mají problémy, tak to bych celkem obavy neměla, protože naše medicína je na vysoké úrovni, tak musím říct, že péče o duševní zdraví jedince, který je postižený neurózou anebo psychózou, je u nás na vysoké úrovni. Mám ale pouze obavy v tom, že určité změny ve financování zdravotní péče, které nastoupily po roce 92, vedly k tomu, že v současné době například psychiatrické léčebny bojují o prostředky k dostatečné péči a dostatečnému zajištění těchto pacientů se zdravotními pojišťovnami. Včera zrovna jsem byla svědkem takového řízení a skoro by to vedlo k tomu, že by se měla lůžka v těchto léčebnách omezovat, což je paradoxem, neboť jak jsem říkala, těchto nemocných přibývá. Je potřeba se tím velice vážně zabývat a takové ty různé korekce ve financování, různé kosmetické úpravy k ničemu nevedou, jsou každých půl roku opakovány a rozhodně se ten systém nijak výrazně nezlepšil, takže jsem včera zrovna těmto účastníkům dala podnět, abychom se všichni zcela vážně zabývali novým způsobem financování zdravotní péče, protože ten současný, jak je nastaven, nevyhovuje.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Ze státního rozpočtu se na psychiatrii přispívá přibližně tři procenta z výdajů na zdravotnictví. Je to podle vás dost?

Host (Milada Emmerová):
To není dost, jiná situace je na psychiatrických klinikách, to znamená tak zvaná akutní lůžka, a jiná situace je v léčebnách, které jsou považovány za lůžka následné péče, kde financování není na dobré úrovni, nebo lépe řečeno je ještě na horší úrovni než v oněch zařízeních s akutním lůžky a je potřeba skutečně se tím zabývat, protože ta péče by se nemohla zajistit, nedaly by se zajistit ani bazální životní podmínky, to všechno jsou věci, které určují úroveň té péče. To je po stránce medicínské. Tam bych viděla hlavní věc tedy změnu ve financování, aby vlastně těch lůžek potřebných neubývalo. No a jinak, co se týče ostatních aktivit, tak já se domnívám, že to přímo i souvisí s koncepcí zdravotnictví tak, jak jí předkládám vládě a která by měla být v nejbližších týdnech projednávaná, tam všechno je vlastně nasměrováno na to, aby se udělal v systému pořádek, aby finance, které jsou k dispozici, byly pečlivě vydávány, aby se neplýtvalo a tohleto všechno jsou i jistotou pro každého jedince, že pokud onemocní, nebude vystaven nějakým velkým finančním nárokům.

Moderátor (Jarmila Balážová):
Vysvětluje Milada Emmerová. Psycholožka Barbora Wenigová ale s ministryní zdravotnictví Emmerovou v mnohém nesouhlasí.

Host (Barbora Wenigová):
S čím si dovolím nesouhlasit to je medicína, ano je na vysoké úrovni, určitě léky máme na vysoké úrovni, máme dostupnost moderních léků, ale ta péče o duševně nemocné, ty servisy a služby, které jsou pro duševně nemocné, je na velmi špatné úrovni. Tam paní ministryně zmiňuje dva druhy, a to je akutní a následná péče. Já chci jenom říci, že zatím pořád ještě není oddělená akutní a následná péče. V nemocnicích se více odehrává akutní, ale akutní péče se odehrává bohužel i v psychiatrických léčebnách, právě to, že to není oddělené, tak se to i špatně vlastně potom plánuje financování oddělené té akutní a té následné péče. Souhlasím s tím, že kosmetické úpravy nic neřeší, ale já bych byla úplně pro opačný trend, a to ne podporovat dál psychiatrické léčebny, ale spíše podporovat tu ambulantní sféru. Tedy vybudovávat servisy, jako jsou krizová centra, chráněné pracoviště, chráněná bydlení, denní sanatoria, různé návštěvní služby pro domácí péče, pro psychiatrické pacienty, tak, aby ti pacienti mohli žít co nejvíc v komunitě a v normálním prostředí. Zatímco dnes ta situace je taková, že právě většina péče o duševně nemocné je soustředěna do psychiatrických léčeben, které jsou vesměs vystavovány a byly vždy vystavovány na okraj měst, jsou zastaralé, jsou nevyhovující. Nevyhovující jsou z hlediska lidských práv, nevyhovující jsou z hlediska hygienických předpisů. Takže v tomto případě bych byla úplně proti tomu, jsem to dobře pochopila, proti tomu, aby se dále vlastně dotovaly psychiatrické léčebny a aby se ta péče transformovala naopak tak, aby ta péče nebyla v psychiatrických léčebnách a byla více přesunuta do nemocnic a do těchto ambulantních služeb, o kterých jsem mluvila.

Redaktor (Terezie Jirásková):
To znamená ale nejdřív vytvořit dostatečné množství těch ambulancí a těch komunitních center a potom teprve ubírat vlastně ta lůžka z léčeben.

Host (Barbora Wenigová):
Ano, je nutno ty tři procenta, to jste měla pravdu, že do toho z toho celkového rozpočtu přichází do psychiatrie 3 procenta, oproti tedy 5 procentům, které jsou normální v Evropské unii je to méně, na druhou stranu musíme počítat s tím, že prostě stát má na něco a na něco nemá a určitě je třeba počítat s tím, že ta ambulantní péče není levnější než ta péče v lůžkách. Je to péče ale která zajišťuje dostatek dodržování těch lidských práv, dostatečnou kvalitu života těch duševně nemocných, a o to nám právě jde. A určitě zvlášť nějaké finance je potřeba na to, aby ta péče na tu transformaci, aby se mohla přeměnit.

Moderátor (Jarmila Balážová):
Myslí si psycholožka Barbora Wenigová.

Autor: Terezie Jirásková